V úterý 15 května se konala v Brně na Moravském náměstí oslava 70. výročí vzniku státu Izrael, která navazovala na celodenní akci Brno čte Bibli. Pořadateli byli ICEJ a Spolek OROT Brno.
Objektivně viděno, svět věnuje Státu Izrael nadprůměrnou pozornost. Se svými 8,4 miliony obyvatel zaujímá Izrael 96. místo ve světě, hned za Tádžikistánem a Hondurasem a před Rakouskem a Švýcarskem.
V neděli 22. dubna 2018 proběhl při příležitosti Dne památky obětí holocaustu (Jom ha-šoa) již patnáctý ročník akce Kulturou proti antisemitismu, kterou pořádá Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. Program byl letos věnován především 70. výročí vzniku Státu Izrael.
Palestinští teroristé v Gaze nalezli nový způsob, jak svým israelským sousedům způsobit co největší škody.
Z hlediska Izraele jsou „červené čáry“ jasné: radikální šíitský Hizballáh v Libanonu nesmí získat další sofistikované zbraně. Tak zní konsensus napříč izraelským politickým spektrem. Aby tuto červenou čáru uhájilo, podniklo izraelské letectvo v posledních pěti letech stovky leteckých náletů.
Hrozí nebezpečí, že na severních hranicích dojde k novým, nesmírně problematickým a možná zhoubným událostem. Dokládá to nebezpečné střetnutí mezi Izraelem a Íránem, které o druhém únorovém víkendu na Blízkém východě taktak že nevyvolalo novou válku.
K hádankám, jež nejnovější vývoj v Sýrii nastolil, patří také role Ruska. Jakou hru tu Moskva hraje? Tahá za nitky, nebo jen usiluje o to, aby neztratila těžce dobyté pozice?
Pod pojmem „okupace“ se skrývá soustavná palestinská strategie, která umožňuje současně usilovat o uznání palestinského státu a vinit Izrael z jeho neexistence. Padesáté výročí Šestidenní války přineslo v loňském roce další salvu výroků ohledně izraelské „okupace“ Západního břehu. Tvrdí se dokonce, že okupovaná je stále i Gaza.
V minulém roce jsme si připomínali padesáté výročí sjednocení Jeruzaléma. V této souvislosti stojí za to podívat se, jaké měla Šestidenní válka a osvobození Jeruzaléma historické dopady v širším regionu. Překvapivě rychlé vítězství Izraele v červnu 1967 se stalo klíčovým okamžikem moderních dějin Blízkého východu.
Prosincové rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa konečně uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přesunout do něj americké velvyslanectví byl velmi odvážný čin, který měl nastat už dávno. Tato otázka se dotýká samého centra židovské národní identity a je také jádrem povolání Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, které bylo založeno jako akt křesťanské solidarity s hlubokou židovskou vazbou na Jeruzalém.
