Saúdská televize poslem změn

Saúdské seriály vysílané o ramadánu svědčí o posunu v tamní společnosti

Arabské televize mají o ramadánu žně. Každý rok se na tuto sezónu pečlivě připravují a produkují seriály, které jsou očekávány s velkým zájmem a mají vysokou sledovanost, protože lidé prostě sedí doma a dívají se na televizi. Dá se to přirovnat k programové nabídce našich televizí o Vánocích.

Seriály se často zabývají tématy, která zajímají arabský svět. Letos financovala Saúdská Arábie dva seriály, které vzbudily velkou kontroverzi. Jeden z nich, Umm Haroun, byl zfilmován ve Spojených arabských emirátech a sleduje osudy židovské komunity v Kuvajtu ve čtyřicátých letech. Popisuje tehdejší koexistenci mezi muslimy, židy a křesťany, která byla po založení Státu Izrael vystřídána nepřátelstvím, diskriminací a antisemitismem, což nakonec donutilo většinu Židů odejít ze země. Hlavní postavou je lékařka Umm Haroun, kterou hraje slavná kuvajtská herečka Hayat Al-Fahad. Je to pozitivně pojatá postava, která se jako Židovka musí vyrovnávat s mnoha novými obtížemi.

Druhý saúdský seriál, který se postaral o velký rozruch, je komedie Machradž 7 („Exit 7“), kterou napsal liberální novinář Chalaf Al-Harbi a v níž hraje známý herec Nasser Al-Qasabi. Film se zabývá stavem saúdské společnosti a v jedné epizodě diskutují dvě postavy o otázce vztahů s Izraelem. Jeden z nich říká, že Izrael není nepřítel, a zastává názor, že by se s Izraelci měly navázat obchodní styky. Říká také, že Palestinci dostali v uplynulých letech obrovskou saúdskou pomoc, ale ve skutečnosti zájmům království jen škodí.

Kritika se spustila na sociálních médiích i v arabském tisku. Nejvíce kritických reakcí pocházelo od palestinských organizací, představitelů Hamásu a katarských médií, kam patří i televizní stanice Al-Džazíra. Obviňovali Saúdskou Arábii, že podporuje normalizaci vztahů s Izraelem a zrazuje palestinskou věc. Mluvčí saúdského televizního kanálu MBC Mazen Hayek v odpovědi prohlásil, že seriál se nepřestane vysílat, odmítl, že propaguje normalizaci, a v narážce na Al-Džazíru pravil, že „náš kanál nevede interview s izraelskými představiteli“.

Tvůrci seriálů i herci rovněž odmítají kritiku a obvinění, že propagují normalizaci vztahů s Izraelem. Podle nich seriál naopak odráží skutečnost, kterou není možné ignorovat. Seriály hájí také několik saúdských novinářů a spisovatelů. Zvláště Umm Haroun podle nich ukazuje realitu, která kdysi v arabských zemích panovala. Mnozí Arabové o tom dnes nic nevědí nebo to raději ignorují a média o tom mlčí. Chválí autory seriálu za to, že otevřeli téma, které bylo po léta umlčováno, a sice rasismus a agresi proti Židům v arabském světě, která nakonec Židy donutila k emigraci. Významný saúdský novinář 'Abd Al-Rahman Al-Rashed například napsal na tweetu, že „Umm Haroun testuje míru rasismu diváků vůči arabským Židům“.

Zmíněný ‘Abd Al-Rahman Al-Rashed dále vysvětluje v článku publikovaném v londýnském deníku Al-Sharq Al-Awsat, že vysílání těchto seriálů o ramadánu je odrazem vnitřní diskuse mezi mnoha Araby a signalizuje sociální posun, který může vést také k posunu politickému.

„Během ramadánu televize neustále vysílají a snaží se dosáhnout velkých zisků. Je to konec konců měsíc, kdy celé rodiny sedí před televizorem více než kdy jindy v roce. Televizní stanice proto zapojují všechny myslitelné marketingové triky, aby přilákaly diváky. A proto pokud si někdo myslí, že seriály jsou výsledkem jakési pokoutní zákulisní machinace nebo organizovaného pokusu prosadit nějakou agendu, tak blouzní. Ramadánové seriály stále znovu opakují podobná témata, což je výsledek marketingového průzkumu nálad veřejnosti. Je zřejmé, že takové seriály jsou u diváků velice úspěšné, bez ohledu na někdy překvapivé politické „poselství“, které mohou obsahovat.

Každá vysílací sezóna sleduje určitý trend. V předchozích letech to byly satirické a dramatické seriály řešící témata jako terorismus, postavení žen a jejich práva ve společnosti, lotrovské politické režimy, například Katar a Írán, a kulturní propast mezi generacemi. Není náhoda, že několik letošních seriálů se věnuje debatě o Izraeli, Židům a koexistenci. Je tomu tak proto, že tato témata odrážejí každodenní rozhovory mezi lidmi, a to nejen mezi Araby, kteří žijí daleko od konfliktu, ale také mezi mladými Palestinci, kteří začínají mluvit jinak než jejich rodiče. Diskutují o tom, zda navázat s Izraelem politické vztahy, zda mu otevřít arabské trhy nebo dovolit soutěžit izraelským sportovcům. Rozhodnout o těchto věcech musí politici, ale televizní seriál odráží rozhovory, které se vedou v obývácích. I když nejsou výrazem oficiální politiky, neměli bychom jejich význam podceňovat, protože signalizují společenskou změnu, která se může stát impulsem změny politické.

Programy vysílané o ramadánu už sehrály důležitou roli při potírání terorismu a odstraňování zvyků, které bránily rozvoji společnosti. Tento boj o televizní seriály je prubířským kamenem a tím, kdo bude rozhodovat, je veřejnost.“

Zdroj: MEMRI; vybral: -mk-