Koronavirus – perspektiva z Jeruzaléma

Začátkem měsíce jsem se vracel z Německa do Izraele. Deníky v obou zemích byly v té době plné článků o koronaviru a jeho dopadu na společnost, zdravotnictví, globální ekonomiku a mezinárodní cestovní ruch. Den poté, co jsem přicestoval, vydala izraelská vláda nařízení, že každý, kdo přijíždí do Izraele z určitých evropských zemí (včetně Německa), musí strávit 14 dnů v domácí karanténě. A tak jsem měl poslední dny možnost se intenzivně modlit a přemýšlet o této globální hrozbě. Co může znamenat pro církev a pro Izrael, když celosvětový dopad koronaviru dosahuje denně nových maxim. Píši tento dopis v polovině své domácí dvoutýdenní karantény.

Tento „titěrný“ virus, menší než jeden mikrometr, položil na kolena světovou ekonomiku, způsobil propad burzy a pokles mezinárodního cestovního ruchu. Zdá se, jako by se vše zastavilo, a národy mají strach z možnosti vypuknutí pandemie. Základní prevence proti viru je časté mytí rukou. Důkazem toho, jak vážně to někteří berou, jsou časté případy krádežídezinfekčních přípravků přímo z nemocničních zařízení.

Výzva k čistotě

Mnohé západní kultury si mytí rukou osvojily teprve před přibližně 150 lety, a tak ani zdaleka není tento návyk součástí naší kultury tak dlouho, jak bychom si mohli myslet. Důvod je ten, že lidé v minulosti neměli vědomosti o baktériích a virech a jejich schopnosti se šířit. Až maďarský doktor Ignaz Semmelweiß (1818–1865) při práci v budapešťské porodnici zjistil, že když si doktoři začali mýt ruce v chlorovém roztoku, úmrtnost rodiček způsobená infekcemi rapidně klesla. Vstoupil do dějin jako zachránce matek.

Nejstarší zaznamenanou tradici fyzické čistoty, zakořeněnou hluboko v kultuře, mají Židé. Dokazuje to také fakt, že ve středověku byli mnohem méně zasaženi morovou nákazou než ostatní obyvatelstvo. Narozdíl od širší evropské kultury totiž dodržovali biblickou praxi striktního mytí rukou před jídlem. To však jejich pohanští sousedé nechápali a místo toho, aby se od nich poučili, Židy obviňovali, že to oni mají na svědomí celou morovou epidemii. Toto smýšlení vyvolalo násilné vlny antisemitismu, které si vyžádaly tisíce nevinných obětí.

Tato tradice čistoty avšak sahá až na samý počátek dějin židovského národa, kdy Izraelité dostali Mojžíšův zákon.

V něm Bůh nařídil kněžím, aby se úplně ponořili do vody při zasvěcování do kněžství (Exodus 29:4) a při vcházení do stánku, kde sloužili, si měli umýt ruce i nohy v bronzovém umyvadle. (Exodus 30:17-21)

Boží lid rozuměl, že se to netýká jen rituální fyzické čistoty, ale poukazuje také na dalekosáhlejší potřebu čistoty našich srdcí. V Žalmu 24:3-4 král David říká: „Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?

Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.“

Skrze proroka Izajáše Bůh také varoval, že již dále nemůže vystát bohoslužbu, oběti a chvalozpěvy svého lidu, protože „vaše ruce jsou plné krve.“ Z tohoto oddílu je jasné, že prorok nemluvil o fyzické krvi, nýbrž o hříchu svého lidu.

Prorok Joel nařídil „trubte na šofar na Sionu“, aby svolal Boží lid k pokání a aby hledal Hospodina, protože „Kdo ví, nepojme-li ho opět lítost a nezanechá-li za sebou požehnání.“

Koronavirus bychom mohli chápat jako nebeskou hlasitou troubu, která nás volá, abychom hledali Hospodina a zkoumali svá srdce. Nechť nás motivuje rada Jakuba, bratra Pána Ježíše: „Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!“ (Jakub 4:8)

Dokonce sám Ježíš učí, že čistota srdce je důležitější než osobní hygiena a mytí rukou, protože právě naše srdce nás poskvrňují a svádějí. (Matouš 15:16-20)

To samozřejmě neznamená, že máme ignorovat jakékoliv praktické rady a opatření týkající se prevence tohoto viru (například takové, jaké v Izraeli momentálně dodržuje moje rodina). Znamená to však, že o čistotu našich srdcí se máme starat ještě důkladněji, protože to má vliv na náš duchovní život.

Čas globálních otřesů

Začátkem února jsme měli v Jeruzalémě strategické setkání při příležitosti 40. výročí naší organizace, na němž se sešli vedoucí představitelé ICEJ. V jedné z modliteb se Dag Øyvind Juliussen, člen představenstva ICEJ a náš národní ředitel v Norsku s námi sdílel, že poslední měsíce k němu Pán důrazně promlouvá skrze knihu proroka Agea, kde se v druhé kapitole píše:

„Toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a bude to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. Otřesu všemi pronárody, a přijdou s tím nejvzácnějším, co mají; a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů.” (Ageus 2:6-7)
Toto proroctví je citováno také v Listu Židům 12:27-29. Nebeské a pozemské mocnosti a systémy budou otřeseny. Jen pár týdnů po tomto setkání v Jeruzalémě svět opravdu prožívá otřesy, které vedly k mnohým nebývalým důsledkům, jako například to, že Izrael zakázal všem turistům vstup do země.

Tyto “otřesy" budou mít velký dopad. Sám Ježíš varuje, že „lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.“ (Lukáš 21:26)
Následky současných otřesů jsou různé. Na celém světě hrozí nečekaná hospodářská krize. Dle některých zpravodajských středisek je hospodářská škoda způsobená koronavirem v důsledku zrušených letů, nedoručeného zboží apod., už dnes řádově v bilionech dolarů.

To není jen číslo. Reálně to zasahuje životy lidí. Například společnost El Al Airlines dala většině svých zaměstnanců neplacenou dovolenou a velká část jejich flotily je uzemněná. Akcie počítačového gigantu Apple v lednu a únoru prudce klesly, protože části jejich smartphonů se vyrábějí v regionu Wu-chan, odkud platí zákaz vývozu zboží. Britský týdeník Spectator to vše vyhodnotil jako narušení globalizace – alespoň dočasně.

Tato krize jednoznačně ukazuje, jak křehký je světový obchodní systém. Je možné si tak lépe představit ten „velký den“, popsaný ve Zjevení, kdy se zhroutí globální systém, protože „Padl, padl Babylon, to velké město.“ (Zjevení 14:8)

Prorok Ageus zároveň popisuje tyto otřesy jako dobu uvolnění nové míry slávy v Božím chrámu. Jinými slovy, jelikož je svět v chaosu, Jeho království na zemi roste. Jedním z pozitivních důsledků vypuknutí epidemie koronaviru, který v současnosti zasahuje také Írán, je skutečnost, že asi 70 000 vězňů (mezi nimi i mnoho pronásledovaných křesťanů) tam bylo údajně propuštěno z vězení.

Ty samé otřesy mohou uvolnit hlad po Bohu a církev na to musí být připravena. To, co ukazuje tato pasáž z knihy proroka Agea, je formulované v 12. kapitole Listu Židům trochu jinak. Tam se píše, že otřesy, které mají přijít, otřesou tím, co je otřesitelné, a také odhalí to, co nemůže být otřeseno. (Židům 12: 27) Tu následně pasáž končí výzvou pro nás všechny:

„Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království, a služme proto Bohu tak, jak se jemu líbí, s bázní a úctou.

Vždyť náš Bůh je oheň stravující.“ (Židům 12:28,29)


 Jen stín

Při čtení Božího slova a poslechu zpráv si nemohu pomoci, ale myslím si, že toto je jen malá předzvěst toho, co má přijít. Hebrejští proroci a Nový zákon hovoří o době, kdy Bůh bude přísně soudit svět za jeho nespravedlnost a vzpouru vůči Němu.

Kdyby někdo začátkem ledna 2020 googloval slovo „corona“, výsledek vyhledávání by vedl k mexickému pivu anebo k snímkům korony Slunce, která je vidět během jeho zatmění. K tomu dochází, když Měsíc úplně zakryje Slunce a vytvoří jasnou kruhovou záři – koronu). Vidět se dá jen nejvzdálenější okraj Slunce, a ne Slunce samotné. V modlitbě mě napadlo, že to je přesně to, co dnes vidíme. Pandemie koronaviru není samotným rozsudkem, ale předzvěstí toho, co přijde v mnohem větší míře, jestli svět nebude činit pokání. V tomto smyslu je koronavirus znamením věcí, které mají přijít, když určité rány zasáhnou Zemi a navzdory tomu lidstvo nebude činit pokání (Zjevení 9:18-21). Je to však také připomínka toho, že stále žijeme v čase milosti, kdy „ten, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen“ (Joel 2:32; Skutky 2:21). Je úlohou církve porozumět časům a obdobím, ve kterých žijeme, a podle toho jednat.

Proto mi dovolte nabídnout následující rady. Tyto náměty by v žádném případě neměly nahradit opatření, která od vás může vyžadovat váš národní zdravotní systém. Měli bychom však využít příležitost:

A. Přiblížit se k Bohu, zkoumat svoje skutky, a přitom si mýt ruce. Zkoumejme svá srdce a obnovme svůj vztah s Bohem, který je skutečně „oheň spalující“ (Židům 12:29; Jakub 4:8). Apoštol Petr, mluvící o těchto posledních dnech, nás upozorňuje:

„Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.“ (2 Petrova 3:11-12)

B. V tomto čase otřesů nezapomínejme, že Bůh se nemění. Naše životy jsou v Jeho rukách. Říká nám: „nebojte se, protože já jsem s vámi." Právě v těchto temných a náročných časech může naše světlo zářit ještě jasněji. Můžeme si být jisti, že lidé nás budou sledovat.

C. Uznejme, že žijeme v časech, kdy bychom měli očekávat víc těchto otřesů. A tak si vytvořme stabilní základ. Ježíš nám v Lukášově evangeliu připomíná: „Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ (Lukáš 21:28). Opravdu, Ježíš přijde brzy!

D. Ježíš povzbuzuje své učedníky, aby v těchto náročných časech považovali modlitbu za nezbytnost. „Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ (Lukáš 21:36) Přijměte tedy dnes závazek trávit více času modlitbou a hledáním Boha.

E. Apoštol Petr nám připomíná, že Boží prorocké slovo má sloužit jako světlo v časech tmy. „Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.“ (2 Petrova 1:19) Boží slovo bude sloužit jako maják a kompas pro naše životy v těchto nejistých dnech. Ujistěte se tedy, že máte každodenní potravu Jeho živého slova.

Konec konců, je to vynikající příležitost stát při Božích záměrech s Izraelem. Tento národ byl kvůli koronaviru vystaven přísným omezením, jejichž primárním cílem je chránit lidské životy. Karanténní opatření a omezení zavedená během této zdravotní krize budou výrazně ovlivňovat především starší osoby (včetně mnohých, kdo přežili holocaust). Izrael stále dovoluje příchod novým židovským přistěhovalcům, ale ti také musí povinně podstoupit dva týdny karantény. Náš tým ICEJ AID už dostal od místních charitativních organizací žádosti o pomoc při různých projektech na podporu těch, kterých se tato náročná situace dotýká nejvíc. Pomozte nám splnit tuto naléhavou potřebu!

Dr. Jürgen Bühler, prezident ICEJ

12.3.2020