V poslední době se dostalo značné mediální pozornosti přesunům finančních prostředků poskytnutých zahraničními vládami (včetně USA, UK, Dánska a dalších evropských zemí) oficiálním orgánům palestinské samosprávy a jejich využití na platy a další benefity pro Palestince, kteří jsou ve výkonu trestu za teroristickou činnost.

Je zřejmé, že tunelování dárcovských fondů na kompenzace teroristům podporuje další teror a vyvolává vážné právní i morální otázky, a to nejen u vlád, které do fondů přispívají, ale i v kontextu mezinárodního práva a praxe.

Současná palestinská praxe

Podle informací deníků Guardian a Daily Mail:

Přibližně 6 % palestinského rozpočtu jde na platy vězňů. Všechny tyto peníze pocházejí od tzv. dárcovských zemí, jako jsou USA, Velká Británie, Norsko a Dánsko. (Guardian)

Podle dostupných informací britská finanční výpomoc pomáhá vyplácet „platy“ palestinským vězňům ve výkonu trestu v izraelských věznicích. Někteří z nich jsou usvědčení teroristé.

Palestinská samospráva jim vyplácí až 1957 liber měsíčně – to je více než průměrný plat dělníka v Británii.

Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj (Department for International Development) ročně vydá na okupovaná palestinská území asi 80 milionů liber, z čehož cca 30 milionů liber jde na všeobecné výdaje, ze kterých se také vyplácí finanční podpora vězňům. (Daily Mail)

Británie dává ročně Palestině 72 milionů liber, z nichž jde více než jedna třetina přímo palestinské samosprávě. Ta otevřeně podporuje teroristy, oslavuje je jako hrdiny boje proti nezákonné okupaci a odměňuje je celoživotními důchody, jejichž výše se odvíjí od času stráveného ve vězení a závažnosti jejich zločinů.

Jeden z význačných atentátníků Hamásu údajně dostal více než sto tisíc liber. Další „výplaty“ jdou rodinám sebevražedných útočníků a dokonce i teenagerů, kteří se účastnili poslední vlny smrtících útoků na Izrael. (Daily Mail)

Podle svědectví Jigala Karmona, prezidenta a zakladatele „Middle East Media Research Institute (MEMRI)“, z 6. července 2016 musí palestinská samospráva podle své oficiální legislativy poskytovat vězňům během výkonu trestu měsíční příspěvky a po jejich propuštění jim opatřit práci nebo jim nadále vyplácet dávky. Také se jim promíjejí poplatky za vzdělání, zdravotní péči a přípravu na zaměstnání. Roky pobytu ve vězení se jim započítávají do odpracovaných let jako zaměstnancům institucí palestinské samosprávy. Pokud byl někdo vězněn pět nebo více let, má nárok na práci v institucích palestinské samosprávy. Palestinská samospráva tak přiděluje pracovní místa přednostně lidem zapojeným do teroristických aktivit.

Obyčejní vězni, např. zloději aut, žádný plat nedostávají. Na výplatní listině palestinské samosprávy je ale každá osoba, která se dopustí teroristického skutku. Tyto platy jdou přímo teroristům nebo jejich rodinám, vězni jsou placeni ode dne nástupu výkonu trestu. Jedná se o více než 5500 palestinských vězňů.

Tato praxe je v příkrém rozporu s národními i mezinárodními normami a závazky.

Palestinské pokusy skrýt přímé platby teroristům

V reakci na kritiku a tlak vlád dárcovských států vyhlásila palestinská samospráva v srpnu 2014 uzavření Ministerstva pro záležitosti vězňů, které měsíční platby převádělo přímo teroristům.

Novou infrastrukturou pokračující v převodech platů a benefitů vězňům se stala na palestinské samosprávě údajně nezávislá Komise pro záležitosti vězňů, která byla založena v rámci Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

OOP je mezinárodně uznávaná palestinská organizace, která zastřešuje aktivity palestinské samosprávy na Západním břehu v oblasti Judska a Samaří pod palestinskou jurisdikcí. I OOP má však povinnost se na základě smluv s Izraelem zdržet veškerých aktivit souvisejících s terorismem, včetně převodů financí teroristům.

Palestinské vedení doufalo, že taková nepřímá podpora vězňů prostřednictvím OOP nebude v očích zahraničních dárců odporovat protiteroristické legislativě. Skutečně došlo k tomu, že dotčené vlády měly tendence toto fiktivní řešení považovat za uspokojivé.

Na skutečnosti, že zahraniční dary se používají na platy a benefity uvězněných teroristů, to však nezměnilo vůbec nic.

Jedná se o jasné porušování domácí protiteroristické legislativy dárcovských zemí i smluv mezi OOP a Izraelem potvrzených i vládami (včetně USA a EU), které tyto fondy poskytují.

Jde také o porušení a znevážení platných norem mezinárodního práva stanovených v mezinárodních protiteroristických dohodách a rezolucích Rady bezpečnosti OSN.

Smlouvy mezi OOP a Izraelem

Uznávaným rámcem pro vzájemné vztahy mezi Izraelem a Palestinci jsou tzv. „Dohody z Osla“ a související dokumenty, podepsané palestinským vedením a zástupci Izraele v roce 1993 („Oslo I“) a v roce 1995 („Oslo II“). Jedná se o sérii smluv mezi Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) zastupující palestinský národ a vládou Státu Izraele. OOP zastřešuje řadu palestinských teroristických skupin, jako jsou např. Fatah a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (LFOP).

Palestinská samospráva (PS) se od OOP liší. Jde o podřízený výkonný orgán zřízený na základě smlouvy mezi Izraelem a OOP v rámci Dohod z Osla, jehož účelem je správa území a výkon pravomocí delegovaných jí Izraelem. Jde o její jediný účel a její pravomoci se omezují výlučně na tuto oblast. V tomto kontextu mají OOP i PS na základě Dohod z Osla zakázáno navazovat mezinárodní vztahy, podepisovat dokumenty nebo vykonávat jakoukoliv činnost, která přesahuje oblasti spadající pod jejich jurisdikci. PS je tak pouhým „nástrojem“ dohod mezi OOP a Izraelem. Proto se i na ni vztahují závazky OOP stanovené v Dohodách z Osla – včetně závazku zdržet se teroru, konat proti němu a omezovat ho. OOP se v Dohodách z Osla formálně zavázala bojovat proti všem formám terorismu, násilí a podněcování. Prostředky z fondů dárcovských států mají být využívány výhradně na zabezpečení těchto úkolů PS.

Je zjevné, že využití dárcovských fondů na platy a benefity osobám ve výkonu trestu za teroristické činy je ve zjevném rozporu s těmito požadavky, bez ohledu na to, zda tyto platby poskytuje OOP nebo PS.

Národní protiteroristická legislativa

Převod fondů teroristům je v rozporu s národní legislativou dárcovských států i s mezinárodními protiteroristickými zákony.

Ve Spojených státech např. stanoví schválený zákon z roku 2010 ve své části týkající se pomoci Západnímu břehu a Gaze („Consolidated Appropriations Act, 2010: Assistance for the West Bank and Gaza“, čl. 7039 písm. b)) toto:

Před poskytnutím prostředků schválených tímto Zákonem v sekci „Fond ekonomické podpory“ pro pomoc Západnímu břehu a Gaze vykoná státní tajemník všechny odpovídající kroky, aby zabezpečil, že tato pomoc nebude poskytnuta nebo převedena žádnému jednotlivci, soukromému nebo státnímu subjektu nebo vzdělávací instituci, o níž tajemník ví nebo má důvod se domnívat, že obhajuje, plánuje nebo sponzoruje teroristickou aktivitu nebo se na ní podílí nebo podílela…

Mezinárodní právo a praxe

Financování teroru představuje od počátků mezinárodního boje proti terorismu ústřední otázku. Z toho pak vycházejí závazky v mezinárodních a oblastních smlouvách i v rezolucích OSN, které se snaží bránit financování i morální a praktické podpoře terorismu.

Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu z roku 1999 je jednou z řady mezinárodních protiteroristických úmluv. Kriminalizuje financování, přímé i nepřímé, jakýchkoliv aktivit spojených s terorismem.

Deklarace OSN z roku 1994 o Opatřeních k eliminaci mezinárodního terorismu vyzývá státy, aby se zdržely organizace, podněcování, podpory, povzbuzování, tolerování a financování teroristických aktivit.

Po útocích na World Trade Center v roce 2001 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1373 (2001). V této rezoluci se uznává „potřeba, aby státy navázaly mezinárodní spolupráci a přijaly další opatření, která bude na jejich územích všemi zákonnými prostředky předcházet a potlačovat financování a přípravu teroristických aktivit.“ Tato rezoluce zavazuje státy ke vzájemné spolupráci v boji proti mezinárodnímu teroru a kriminalizuje veškeré financování terorismu.

Závěr

Vzhledem k uvedeným faktům je jasné, že využívat mezinárodní fondy k financování platů a dalších benefitů teroristů, kteří jsou ve výkonu trestu za teroristické činy, je v naprostém protikladu s pozitivními mezinárodními kroky vedoucími k prohloubení míru a stability na Blízkém východě.

V první řadě jde o porušení konkrétních palestinských závazků plynoucích z Dohod z Osla. Jedná se také o maření a přestupování akceptovaných norem a závazků zahrnutých v mezinárodních právních nástrojích, včetně Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu z roku 1999 a rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2001 o boji proti mezinárodnímu teroru.

Využívání amerických a evropských fondů pro přímé nebo nepřímé platby vězňům odporuje samému smyslu protiteroristické politiky dotčených zemí a jde proti jejich aktivní účasti v izraelsko- palestinském mírovém procesu. Zdroj: www.jcpa.org; přeložil -lp- (kráceno)