•  
    Otevřený dopis poslancům Evropského parlamentu za Českou republiku - 14. 12. 2014 

    Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
    ve středu 17. prosince se budete v Evropském parlamentu rozhodovat, zda hlasovat pro uznání palestinského státu. Dovolte, abychom Vám ve Vašem nelehkém rozhodování dodali několik argumentů, které považujeme za podstatné.

    Mezinárodní společenství, včetně vlády Státu Izrael, v principu přijalo řešení v podobě dvou států. Současně se také dohodlo na jasných podmínkách, které představují jakousi cestovní mapu, jež má k tomuto řešení účastníky procesu dovést.

    Jaké jsou hlavní argumenty proti uznání palestinského státu za současného stavu:

    • Dohody z Osla jasně stanoví, že všechny dosud neuzavřené otázky se mají řešit jednáním. Bezpodmínečné uznání palestinského státu v současné době stát Palestina nevytvoří ani nebude Palestinskou samosprávu motivovat k jednání a kompromisu, což jsou nutné podmínky k dosažení komplexní a trvalé mírové dohody mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou.
    • Přesně v tomto duchu je formulována oficiální politika EU a jejích členských států. Není žádný důvod měnit tuto politiku nyní, kdy radikální islám ohrožuje nejen Izrael, ale celý Blízký východ. Součástí nynější palestinské vlády je teroristická organizace Hamás, která přímo ve své chartě usiluje o zničení Izraele. EU nemůže politické extrémisty v jedné části Blízkého východu povzbuzovat nebo dokonce odměňovat a jinde s nimi bojovat.
    • Pozice současné české vlády je konzistentní s dlouhodobou českou politikou, která podporuje přímá jednání mezi oběma stranami a odmítá jednostranné kroky. Domníváme se, že je vhodné, abyste jako zástupci České republiky v Evropském parlamentu vzali při svém hlasování v úvahu tento postoj, který odráží konsensus napříč politickým spektrem i většinové mínění obyvatelstva.
    • Proto na Vás apelujeme, abyste podpořil/a řešení založené na jednání mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou a odmítl/a jednostranné uznání palestinského státu.
    • Charta OSN jasně stanoví, že žádost o členství mohou podat pouze „mírumilovné“ státy, které vyřešily spory o hranice a mají plnou svrchovanost nad svým územím. Navrhovaný palestinský stát dosud nesplňuje ani jedno z těchto kritérií.

    Děkujeme Vám, že se naším stanoviskem budete zabývat.

    Za Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém – českou pobočku

    RNDr. Mojmír Kallus, předseda

  •  
     Prohlášení ICEJ k operaci „Ochranné ostří“ - 6. 8. 2014

    Každý stát má nezpochybnitelnou povinnost chránit své občany, a je proto samozřejmé, že Izrael usiluje zabránit útokům proti svému obyvatelstvu. Podporujeme proto současnou vojenskou operaci izraelské armády v Pásmu Gazy a považujeme ji za plně legitimní.

    Oceňujeme, že Izrael nejen vynakládá nemalé prostředky na ochranu vlastních obyvatel, ale také mnoha způsoby varuje civilní obyvatelstvo Gazy a usiluje o minimalizaci jeho utrpení. V nové situaci asymetrických konfliktů tím Izrael stanoví jasný morální standard hodný následování.

    Střílení raket na civilisty a budování útočných tunelů není v ničem užitečné pro vytvoření životaschopného státu palestinských Arabů. Hamás touto činností demonstruje, že mu nejde o blaho palestinského lidu, nýbrž o zabíjení Židů. Tudy cesta k míru nevede.

    Mnohokrát zdokumentované zneužívání škol, mešit a nemocnic ke skladování či odpalování raket a používání civilistů jako živých štítů Hamásem je barbarské a zavrženíhodné. Takové praktiky nesmějí mít místo ve společnosti civilizovaných národů a musí být jako válečné zločiny jednoznačně odsouzeny. Litujeme civilních ztrát mezi obyvateli Gazy, které jsou však plně důsledkem této taktiky Hamásu.

    Jsme znepokojeni tím, do jaké míry je úspěšná ve svobodném světě mediální strategie Hamásu, který se snaží dodáváním obrazů vytržených z kontextu citově manipulovat s publikem a vyvolávat protižidovskou nenávist. Novinářský etický kodex by měl při zachování plné svobody slova ukázat cestu, jak takové propagandě čelit.

    Současná krize dokládá selhání mezinárodního společenství, které dopustilo, aby jeho humanitární pomoc byla zneužita a namísto výstavby domů, škol a nemocnic byla použita k nákupům raket a budování tunelů. Požadujeme, aby dříve, než budou uvolněny nové dodávky materiálu pro obnovu Pásma Gazy, byl vytvořen účinný kontrolní mechanismus, který zabrání podobnému zneužití v budoucnu.

    Vyzýváme v této souvislosti mezinárodní společenství, aby v Pásmu Gazy zajistilo demilitarizaci, která je nutnou podmínkou pro dlouhodobé zlepšení situace tamních obyvatel.

    Konečně, otevřené projevy antisemitismu a fyzické útoky proti Židům a židovským institucím, k nimž nyní dochází v některých evropských městech, jasně ukazují, že údajná kritika izraelské politiky je často pouze vítanou záminkou k projevení protižidovské nenávisti. Běžně se objevují nacistické symboly a oživují nacistické slogany. To je v Evropě, která byla před 70 lety svědkem největší genocidy v dějinách lidstva, motivované nacistickou protižidovskou ideologií, naprosto nepřijatelné.

    Vyzýváme intelektuální elity a známé osobnosti, aby jednoznačně veřejně odsoudily projevy rasismu, a zejména nenávisti vůči Židům a Izraeli.

    Ještě nikdy od konce druhé světové války nebyla situace tak vážná. Vyzýváme proto občany této země, aby pozvedli svůj hlas a dali najevo, že Česká republika zůstane věrná masarykovské tradici a nedá antisemitismu žádný prostor. Toto prohlášení můžete podepsat online na http://www.petice24.com/pro_izrael

  •  
     Stanovisko ICEJ k výbuchu na palestinském velvyslanectví v Praze - 16. 1. 2014

    Novoroční výbuch v budově palestinského velvyslanectví v Praze a tragická smrt vedoucího této mise Džamála Muhammada Džamála obrátila zaslouženou pozornost veřejnosti k existenci a povaze této instituce. Jak je dobře známo, Česká republika byla jedinou evropskou zemí, která v listopadu 2012 hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN o povýšení statutu Palestinské autonomie (PA) na nečlenský stát OSN. Měla k tomu dobrý důvod. Bez přímého jednání PA s Izraelem žádné propagandistické hlasování nic nezmění na faktu, že PA nemá kontrolu nad svým územím ani mezinárodně uznané hranice, a proto ji nelze považovat za stát.

    Jak je tedy možné, že PA má v Praze od roku 1989 své velvyslanectví? Je to dědictví komunistického režimu, který již v roce 1976 umožnil, aby teroristická Organizace pro osvobození Palestiny měla v Praze své zastoupení, které se později přejmenovalo na velvyslanectví neexistujícího státu Palestina. Následoval mírový proces, který byl založen na slibu PA vzdát se násilí. Udržování diplomatických misí této organizace dodnes vyjadřuje důvěru v její mírové úmysly. Skutky PA však o nich, na rozdíl od slovních proklamací, vyvolávají pochybnosti.

    Pražský incident, a zejména informace o nalezení nelegálních zbraní, je flagrantním porušením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, zvláště pak čl. 41 odst. 1 a 3, jakož i příslušných českých zákonů. Očekáváme, že české orgány tento incident důsledně a nestranně vyšetří. Požadujeme, aby též zvážily, zda další existence velvyslanectví neexistujícího státu na území České republiky nepředstavuje neúměrné bezpečnostní riziko.

    RNDr. Mojmír Kallus předseda ICEJ ČR

    Ing. Karel Sedláček 1. místopředseda ICEJ ČR

  •  
    Otevřený dopis prezidentu republiky ve věci íránského jaderného programu - 29. 11. 2013

    V Praze 29. 11. 2013 Vážený pane prezidente,   obracíme se na Vás s velkým znepokojením ve věci nedávno uzavřené dohody 5+1 s Íránem. Jsme přesvědčeni, že se mezinárodní společenství dopustilo závažné chyby, která může mít nedozírné následky.

    Nebezpečí dohody samotné je zřetelně rozpoznatelné: Írán si plně ponechává veškerou infrastrukturu potřebnou k výrobě jaderné zbraně, tedy schopnost tak učinit v době, která pro něj bude výhodná. Zatímco uvolnění sankcí je okamžité, výsledky ochoty Íránu naplnit dohodnuté podmínky budou měřitelné nejdříve za půl roku. Zde nemusíme být jadernými experty ani specialisty na orientální způsob myšlení, abychom viděli jednostrannost a nevyváženost takové dohody.

    Íránu se podařilo prosadit své „nezadatelné právo“ na obohacování uranu. Západ tomu dosud bránil a prosadil šest rezolucí Rady bezpečnosti, které Írán vyzývají k okamžitému zastavení tohoto procesu, bez ohledu na stupeň obohacení. Nyní změnil názor. Rezoluce přijaté podle kapitoly VII Charty OSN jsou v mezinárodním právu závazné. Lze si snadno domyslet, s jakým potěšením přijmou všechny lotrovské režimy oslabení tohoto základního donucovacího prostředku.

    Jestliže bude Íránu dovoleno pokračovat v procesu, který může skončit výrobou jaderné zbraně, nepochybně to posílí úsilí jeho regionálních rivalů, jako je Saúdská Arábie, Egypt nebo Turecko, o totéž. Multipolární Blízký východ s jadernými zbraněmi se nebude chovat stejně jako bipolární svět v době studené války, kdy rovnováha odstrašení a racionalita aktérů zaručovala určitou stabilitu. Naopak bude krajně nestabilní, což představuje velkou hrozbu doslova pro celý svět.

    V Ženevě se neřešila pouze otázka íránského jaderného programu. Je nutné vnímat celý kontext: Írán je regionální velmoc s rostoucími ambicemi, která aktivně podporuje teroristická hnutí a neváhá je vyzbrojovat nejmodernějšími zbraněmi. Získá-li díky jadernému deštníku imunitu, nebude se rozpakovat této nové síly maximálně využít. Proto je íránský jaderný program přímým existenčním ohrožením Izraele, ale i hrozbou pro celý region.

    Výsledek ženevských jednání se tak jeví jako projev rostoucí síly a sebevědomí íránského režimu a dalšího úpadku síly Západu, zejména USA. Kombinace appeasementu a krátkozrakých obchodních zájmů je varující. Není divu, že izraelský premiér Binjamin Netanjahu označil dohodu za „druhý Mnichov“. Skutečnost, že mocnosti jednaly o osudu Izraele bez jeho účasti, tuto paralelu ještě posiluje.

    Vážený pane prezidente, jsme přesvědčeni, že Česká republika má na základě svých vlastních historických zkušeností povinnost nemlčet. Uvědomujeme si, že se na Vás obracíme v době, kdy jsou naše sdělovací prostředky a politická reprezentace plně zaměstnány tím, co se děje u nás doma. Nicméně považujeme uvedenou dohodu za daleko přesahující úroveň našich vnitropolitických problémů. Velmi bychom proto uvítali, kdybyste k této záležitosti veřejně zaujal svůj postoj a využil svého vlivu na vládu, aby takový postoj Česká republika zaujímala na mezinárodních fórech.

    S úctou,

    Mojmír Kallus, Karel Sedláček

    Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém – česká pobočka

    Na vědomí:
    Předseda vlády,
    Ministerstvo zahraničních věcí
    Senát PČR – Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
    Poslanecká sněmovna PČR – Zahraniční výbor