ICEJ pomáhá synům Manasesovým v návratu z Indie

David Parsons

Efraim Manlun se pod vlněnou čepicí usmívá od ucha k uchu a přiznává, že „nemá slov“. „Cítím v srdci něco nevysvětlitelného, velké emocionální i duchovní pohnutí,“ říká. „Na tuto chvíli jsme čekali více než dva tisíce let.“

Tou chvílí byl přílet na Ben-Gurionovo letiště v Tel Avivu. Efraim spolu s dalšími 52 členy kmene Bnei Menaše ze severovýchodní Indie tvořil 24. prosince loňského roku první skupinu, která v rámci obnoveného programu přistěhovalectví pro tento starý izraelský kmen přicestovala do Izraele. Pro těchto 13 rodin to znamenalo konec 2700 let exilu. Efraim potvrdil, že všichni cestující jsou si vědomi tíhy tohoto dějinného okamžiku.

„Víme, že zde reprezentujeme naděje mnoha generací. Právě my máme tu výsadu, že se konečně můžeme vrátit do Izraelské země.“

Je to výsada i pro ICEJ, že můžeme finanční pomocí tento návrat Bnei Menaše podpořit. Tento kmen (v překladu „synové Manasesovi“) žije v odlehlých končinách severovýchodní Indie a tvrdí, že je jedním z deseti „ztracených kmenů“ Izraele. Když v roce 732 př. n. l. Asyřané odvlekli jejich předky do oblasti dnešního Íránu, ti pak pokračovali dále na východ podél Hedvábné stezky až do Číny, kde byli po staletí součástí komunity kaifengských Židů. Později se usadili jižněji na území dnešních indických států Mizórám a Manipur, v izolované enklávě mezi Barmou a Bangladéšem.

Bnei Menaše se po celou dobu drželi své identity včetně biblických tradic. Dodržují šabat a zákony košer stravy, slaví židovské svátky a praktikují obětní rituály. V moderní době izraelské rabínské autority oficiálně uznaly jejich židovský původ v roce 2005. Poté se podařilo první vlně asi 1 700 obyvatel realizovat aliju, ale program byl po dvou letech zastaven.

Klíčovou postavou na izraelské straně je Michael Freund, ředitel organizace Šavei Jisrael, který po léta neúnavně pracuje na tom, aby se pro ně znovu otevřela možnost obnovit kontakt s Izraelem a dnešním židovstvím. Na jeho naléhání nakonec izraelská vláda schválila plán, který umožní zbývajícím 7 200 Bnei Menaše ve skupinách po asi 250 vrátit se domů.

ICEJ nyní platí náklady na jejich leteckou přepravu. První skupina 274 Bnei Menaše v současné době přilétá z Indie po menších skupinách přibližně každý týden.

„Naše podpora je založena na Božím zaslíbení Izraeli, že „přivede jejich potomky z východu“, jak čteme u Izaiáše 43:5“, řekl Dr. Juergen Buehler, výkonný ředitel ICEJ. „Je úžasné, že můžeme v partnerství se Šavei Jisrael být při tom, když se těmto synům a dcerám sionským plní jejich sen.“

Když příslušníci komunity Bnei Menaše, kteří již v Izraeli žijí, přišli své soukmenovce přivítat na letiště, bylo hned poznat, že ačkoli stále vypadají jinak než ostatní Izraelci, již se ve společnosti zorientovali a našli si každý své místo. Jeden přišel v uniformě důstojníka izraelské armády, zatímco jiný v bílém rouchu, s pejzy a háčkovanou jarmulkou nezapřel příslušnost ke skupině chasidů. Následovalo mnoho objetí v slzách, když se bratři a sestry, tetičky a strýčkové, synovci a neteře po letech shledali.

„Je to jeden z těch okamžiků, kdy máte skutečně pocit, že vidíte Boží ruku v dějinách,“ poznamenal Michael Freund. „Navzdory dlouhému exilu a putování různými zeměmi Bnei Menaše nikdy neztratili povědomí o tom, kdo jsou a odkud přišli, a nikdy nepřestali snít, že se tam jednou vrátí. To má hluboký historický význam. Bůh shromažďuje své děti z nejodlehlejších končin světa. To nemůže nikdo popřít.“

„A další věc, kterou nelze přehlédnout, je to, že židé a křesťané se při tom spojují, přesně jak předpověděli hebrejští proroci,“ dodává Freund. „I to je zázrak. Velmi si vážíme pomoci Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém a všech našich křesťanských přátel.“

Zdroj: ICEJ; David Parsons je ředitelem ICEJ pro média a komunikaci