Prezident Zeman přijel do Izraele s poselstvím solidarity
Česká republika se na několik listopadových dnů dostala v Izraeli na první stránky novin. Prezident Zeman při své státní návštěvě otevřel v Jeruzalémě Český dům, který bude sídlem několika vládních institucí, a pronesl jako první český politik v historii proslov v Knesetu.
Hlavním motivem Zemanovy krátké řeči v izraelském parlamentu byla solidarita. Připomněl tři události, jimiž potřebu solidárního postoje s židovským lidem ilustroval: konferenci v Evianu v roce 1938, na níž téměř všechny státy světa odmítly přijmout židovské uprchlíky z Německa, které Hitler tehdy ještě nechtěl zabíjet. V roce 1973 při existenčním ohrožení Izraele za jomkipurové války celá Evropa s výjimkou Portugalska odmítla poskytnout povolení k přistání americkým letadlům, která přinášela Izraeli životně důležité zásoby. A konečně nedávno nechal Evropský parlament promluvit na svém zasedání palestinskou teroristku, což český prezident označil za hanbu celé Evropy. „Opakem solidarity je zrada. A když zrazujeme Izrael, zrazujeme tím sami sebe,“ řekl Zeman.
Slavnostního zasedání Knesetu se zúčastnili nejvyšší představitelé izraelského státu: prezident Reuven Rivlin, předseda parlamentu Juli Edelstein, premiér Benjamin Netanjahu i vůdkyně opozice Cipi Livni. Přestože parlamentní debaty bývají v Izraeli bouřlivé, tentokrát se všichni shodli, a dokonce paní Livniová dala za pravdu svému politickému rivalovi Netanjahuovi. Všichni vyzdvihli dějinné momenty, které oba národy zvláštním způsobem spojují. Patří k nim tisíc let židovské přítomnosti v českých zemích, jejichž svědectvím je třeba Staronová synagoga nebo hrob rabiho Löwa čili Maharala. Izraelský premiér srovnával T. G. Masaryka s Theodorem Herzlem – oba byli zakladatelé státu a oba bojovali proti antisemitismu. Netanjahu považuje Masaryka za novodobého proroka. Vzpomenut byl Jan Masaryk a rozhodující příspěvky pro vznik židovského státu, které nastaly v době, kdy byl ve funkci československého ministra zahraničí: nejprve hlasování v OSN pro vznik Izraele v listopadu 1947 a pak dodávky zbraní v situaci, kdy žádný jiný stát na světě nebyl ochoten Izraeli pomoci. „To vám nikdy nezapomeneme,“ zopakoval izraelský premiér větu, kterou v Izraeli slýcháme často. Bibi ale vzpomněl i pražské jaro, jehož konec pod pásy sovětských tanků byl v Izraeli sledován s mimořádnou účastí a vedl i ke vzniku populární písně Arika Einsteina o Praze. Juli Edelstein pak zmínil, jaký dojem na něj udělala zpráva o účasti českých lesníků při obnově izraelských lesů. Když se jich ptali, proč přijeli pomáhat, odpověděli prostě, že tak chtějí prakticky vyjádřit svou lásku k Izraeli. „Na tom je vidět, že naše vztahy neprobíhají jen na oficiální úrovni mezi vládami, ale mezi lidmi našich národů,“ řekl Edelstein.
V úterý 27. listopadu byl za účasti prezidenta Zemana a premiéra Netanjahua a mnoha čestných hostů, mezi nimiž nechyběl americký velvyslanec v Izraeli David Friedman, slavnostně otevřen Český dům, kde bude sídlit České centrum a vládní agentury Czech Invest, Czech Tourism a Czech Trade. V krásné budově Cinematheque naproti Sionu se odehrála slavnost v takřka rodinné atmosféře. Izraelský premiér působil uvolněně, jako si počínají lidé, když jsou mezi přáteli. A řeč byla hlavně o přátelství. Netanjahu konstatoval, že na rozdíl od diplomatických aliancí, které jsou založeny na společných zájmech, a také společných nepřátelích, na vztazích mezi českým a židovským národem je něco zvláštního: „Česká republika je naším největším přítelem na východní polokouli,“ řekl a pokračoval: „Naše přátelství je založeno na sdílených hodnotách. Žádný jiný národ v Evropě nerozumí tak rychle a přesně situaci, ve které se nacházíme. A nejenže nám rozumíte, ale také to svými slovy a činy dáváte najevo,“ řekl Netanjahu. Také prezident Zeman zdůraznil, že zatímco politici často jen mluví, my jsme dnes přišli s činem: „zapálit svíci přátelství proti temnotě.“
Český dům má být dalším krokem na cestě k přemístění českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Prezident Zeman slíbil, že udělá všechno pro to, aby následoval krok další, ale dal najevo, že to není v jeho moci. „Bohužel nejsem diktátor, a proto to nemohu zaručit.“ Byla to skrytá narážka na premiéra Babiše, který jediný má pravomoc o tomto kroku rozhodnout, a který čelí velkému tlaku EU, aby to neudělal.
Ulice Jeruzaléma, po několik dnů vyzdobené českými vlajkami, se zase vrátí do normálu. Ale v dlouhé pozitivní historii česko-izraelských vztahů byl postaven další mezník.
Mojmír Kallus