Děvčata z pokoje 28 na scéně
Čtrnáctého ročníku akce „Kulturou proti antisemitismu“ se v neděli 23. dubna 2017 v Praze zúčastnilo více než 600 občanů všech generací, mezi nimiž nechyběli pamětníci holocaustu, umělci, politici i desítky studentů z Čech a Německa.
Za studeného počasí, ale nakonec bez deště vyšel ze Staroměstského náměstí „Pochod dobré vůle“. Na Palachově náměstí před Rudolfinem předvedli studenti a studentky ostravské konzervatoře velice působivou taneční kreaci motivovanou osudy děvčat vězněných v terezínském ghettu. Právě příběh skupiny dospívajících dívek, které prošly peklem holocaustu, zpracovaný v knize vzpomínek „Děvčata z pokoje 28“, byl letos hlavní náplní celé vzpomínkové události. Vedle tance, při němž protagonisté nápaditě pracovali s drátěným pletivem jako symbolem věznění, jsme ve Valdštejnské zahradě vyslechli v jejich podání i scénické čtení založené na pasážích zmíněné knihy.
„Příběh dospívajících děvčat, která byla nucena strávit uvnitř hradeb terezínského ghetta formující léta svého života, je inspirací i dnes,“ říká scénáristka Lenka Sedláčková. „Přesto, že byly mladé a jejich život určoval hlad, zima a strach, zůstaly slušné, poctivé a uznávaly vysoké morální hodnoty.“
Příběh na scéně končí pozitivně: hlavní hrdinka, podle níž později byla napsána kniha „Děvčata z pokoje 28“, válku přežila. Z šedesáti děvčat však takové štěstí mělo jen patnáct. Vzpomínkovou akcí, která se konala v den památky obětí holocaustu (podle hebrejského kalendáře), jsme si tedy připomněli také ty, kdo se osvobození nedožily.
Vrcholem programu pak bylo vystoupení dvou pamětnic z pokoje 28, které přežily nejen věznění v terezínském ghettu, ale také vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau a následné pochody smrti. Judith Rosenzweigová odešla po válce do Izraele a dnes žije v Haifě, odkud přijela speciálně na toto setkání. Její kamarádka Evelina Merová zase strávila poválečná léta v Sovětském svazu, odkud se po revoluci vrátila do Prahy. Obě dámy v rozhovoru s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou vyjádřily přání, aby se dnešní generace poučila z plíživé diskriminace Židů, jež předcházela holocaustu, a nedopustila šíření nové demagogie.
Shromáždění podpořili svým vystoupením herec Jiří Sedláček, moderátorka Veronika Sedláčková a kantor Michal Foršt. Hudební doprovod zajistil izraelský jazzový pianista Nitai Hershkovits.
Přítomné pozdravil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera a radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Ministr kultury Daniel Herman zdůraznil, že je důležité, abychom byli odhodláni bránit pravdu. Izraelský velvyslanec Daniel Meron rovněž připomněl, že antisemitismus má tendenci objevovat se pod stále novými záminkami. „Je třeba ukázat, že jsme odhodláni bojovat proti všem projevům nenávisti. Dlužíme to především obětem holocaustu a jejich potomkům,“ řekl Meron.
Na shromáždění byla zmíněna také výzva parlamentu, aby uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, kterou společně s ICEJ inicioval Denis Doksanský z Křesťanského Centra Sion v Hradci Králové, a již mezitím podpořila řada osobností, např. publicista Jefim Fištejn, prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar, předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr či velvyslanec ČR v Německu Tomáš Podivínský. Plný text výzvy jsme zveřejnili v minulém čísle Slova z Jeruzaléma a je k dispozici na internetu.
Akce se uskutečnila v partnerství s hl. m. Prahou a pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery, ministra kultury Daniela Hermana a primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové. Dále ji podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Nadace Konrada Adenauera a Židovské muzeum v Praze. V jejím rámci absolvovala skupina 60 středoškoláků z Bádenska-Württemberska a z Čech celkem třídenní vzdělávací program v Židovském muzeu v Praze a v Památníku Terezín. V prostorách Valdštejnské zahrady byla také po celý duben k dispozici výstava o „děvčatech z pokoje 28“, kterou zapůjčilo Židovské muzeum v Praze.